Vladimír Merta
VÍTR

13. 3. – 11. 5. 2017

Galerie současné malby
Divadlo Antonína Dvořáka

Vladimír Merta, rodák z Frýdku-Místku, studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a poté vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde stále žije a pracuje. Ale taky působil dlouhá léta jako vedoucí ateliéru Environment na Fakultě výtvarných umění v Brně a dnes vyučuje v ateliéru Nová média na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.

Tvorba Vladimíra Merty je velmi rozmanitá a stále překvapuje novými tématy a způsoby jejich ztvárnění. Patří ke generaci, která v druhé polovině 80. let minulého století razantně vstoupila na českou výtvarnou scénu s uměleckým názorem, jenž se zcela lišil od oficiálně prosazované linie, ale taky od modernistických tendencí vycházejících z 60. let minulého století, včetně konceptuálního umění, které mělo v té době ráz především osobních zkoumání situací „tady a teď“, analýz uměleckých médií, jazykových konstelací nebo nejrůznějších prostorových demonstrací. Někdejší mladá výtvarná generace dávala o sobě vědět bez respektu k výtvarné scéně v tuzemsku, zato s hledáním souvislostí s mezinárodním hnutím transavantgardy, neoexpresionismu či postmoderny. Jakkoli je pro tvorbu Vladimíra Merty charakteristické postmoderní střídání médií či absence jednotného autorského rukopisu, můžeme od počátku jeho práce, tedy od konce 70. let minulého století, pozorovat určitou jednu linii táhnoucí se až k současnosti. Jsou to drobné intervence v přírodě, jako např. akce, činnosti, instalace nebo objektivní vizuální záznamy přírodních dějů.

Výstava v Galerii současné malby představuje Mertovy obrazy z cyklu Malby větrem, které vznikaly působením proudu vzduchu na zavěšený štětec nad plátnem. Malba se pak uskutečňovala sama od sebe bez apriorních kompozičních a estetických představ. Esencí takto pojaté tvorby je nepředvídatelnost, náhoda, autentičnost a objektivnost. Je v přímém protikladu k tvůrčím přístupům zdůrazňujících (sebe)prožívání, emoce a vypjatý individualismus. Představený cyklus obrazů s názvem Vítr je v Ostravě prezentován poprvé a navazuje souvislosti s tradicí, kterou v regionu představuje dílo Karla Adamuse či Jiřího Šiguta.
(Martin Klimeš, přepracované úvodní slovo)